Někdy přijde už během tvorby, někdy až ve chvíli, kdy máš knihu v prodeji. Nikdy není jednoduché si s ní poradit, ale vždy je to možné. Takže. Kritika – jak na ni? Rady spisovatelky a lektorky psaní pro nás zeditovala Andrea Selzerová, zakladatelka projektu Kurzy z obýváku.
Text: Alžběta Bublanová
Přišel den D a ty jsi dopsal(a) knihu. Dal(a) jsi ji přečíst mámě, bráchovi, nejlepší kamarádce, ti všichni tě pochválili. Tvůj úspěch je potvrzen, dlouhé hodiny psaní prostě k něčemu byly, zkusíš tedy rukopis poslat dál do světa. Kamarád kamarádky, strýc, kterého zrovna nemusíš (a on tebe), nakladatelství… Čekáš podobné reakce, nebo možná „něco bys tam upravit mohl(a)“, ale že se to nedá číst? Jsi na dně. Už nikdy, NIKDY nic nenapíšeš, zapřísaháš se. Co s tím?
1 •— Rozpoznej kritiku a ptej se
Ze všeho nejdříve je potřeba rozpoznat kritiku konstruktivní, která má pomoci, od té, která je odbyta laciným tvrzením, že se kniha nedá číst. V poslední době totiž stoupl počet samozvaných kritiků, kteří se kolikrát spokojí s tím, že prostě napíšou, že kniha byla dobrá či špatná. Nemá smysl se nějak trápit hodnocením, které nestojí na žádném rozumovém základě. Ptej se, proč se kniha nedá číst, proč je dobrá nebo špatná.
2 •— Přistupuj k ní otevřeně a přemýšlej o ní
Až poté, co rozpoznáš kvalitní kritiku od špatné, si teprve řekni, jestli se jí vůbec budeš nějak zabývat. Protože nemusíš. Nicméně to neznamená, že své dílo budeš vnímat jako dokonalé, bezchybné, a veškerou kritiku odmítat. Většinou se totiž dějí dva extrémy. Jeden spočívá v tom, že poté, co nám někdo řekne cokoli negativního o našem díle, zamkneme počítač na půdu a už nikdy nic nenapíšeme. V tom druhém extrému jakoukoli negativní kritiku o našem textu odmítáme. Nejsme zkrátka schopni nalít si čistého vína.
Když už je řeč o víně… Knihu Barák prý Alžběta napsala po kavárnách.
Foto: Facebook Alžběta Bublanová – spisovatelka
3 •— Pořiď si betačtenáře a zlepšuj se
Nejde totiž o to přestat úplně psát či psát jako o život, ať si každý říká, co chce. Ale jde o to se zlepšovat. O tom by kritika měla být. Teda její dopady. Čti proto takovou kritiku, která byla sepsána ještě před tím, než jsi dílo zveřejnil(a) či vydal(a). Protože s tím se dá něco dělat. Číst takové hodnocení prostě význam má, ale to neznamená, že přepíšeš vše tak, jak ti řekl někdo ať už povolaný, či nepovolaný. Ale něco bys s tím dělat měl(a).
Dovolím si použít příklad z tvůrčího života japonského spisovatele Harukiho Murakamiho. Ten dával své dílo přečíst manželce a pokaždé, když mu řekla, že by nějakou pasáž udělala jinak, on ji přepsal. Ne vždy tak, jak mu poradila ona, ale prostě jakkoli s tím vědomím, že původní verze nefunguje, když s ní má čtenář nějaký problém. To je jedna z metod, jak se zpětnou vazbou pracovat. Přepsat to ne tak, jak chce právě čtenář, ale zamyslet se nad tím, jestli to tedy nejde nějak jinak.
4 •— Zaměř se na svou cílovku
A teď – co s kritikou, kterou čteme až poté, co dílo vydáme? S takovou recenzí už moc nezmůžeme a je zcela zbytečné poté něco čtenáři vysvětlovat. Samozřejmě si můžeme nějaké rady vzít k srdci při psaní dalšího díla. Ale recenze na vydané knihy jsou spíše informací pro čtenáře.
Pokud máš svou cílovou skupinu, která tvoje knihy hltá, tak se kritikami nemusíš výrazněji zabývat. Věř, že i pro kritiky samotné je někdy náročné napsat hodnocení knihy, protože i oni mají subjektivní pohled. Pokud se kniha neprodává tak, jak jsi očekával(a), je pak na místě se zamyslet, jestli psaní nevylepšit a z recenze se nepoučit.
5 •— Vylepšuj marketing
Ale nejde jen o psaní. Vylepšit se dají nejen slova. Kolikrát nerozhoduje kvalita knihy, nýbrž právě marketing o tom, jestli se z tebe stane oblíbený autor, nebo ne. Aspektů je ale více. Tvoje dílo může být kvalitní, čtivé a krásné, ale holt se trefíš do doby, kdy má podobný styl psaní či téma ještě několik dalších autorů.
S tím souvisí i odmítavé dopisy z nakladatelství. Myslet si, že svoje dílo pošleš do jednoho nakladatelství a máš buď vyhráno, nebo jsi totálně vyhořel(a), je nesmysl. Jestli ti z nakladatelství napíšou, že je to sice pěkné, ale nehodí se to do edičního plánu, čti to přesně tak, jak je napsáno. A pak s tou informací dále pracuj.
6 •— Běž svému štěstí vstříc
Hodně autorů jde svému štěstí naproti, vypracují si cílovou skupinu a pomocí sociálních sítí dokonce připraví své fanoušky na to, že jim někdy v budoucnu vyjde román. Určitě sis všiml(a), že nyní vyšel další román Patrika Hartla. A to ani nemusíš být jeho věrný čtenář či čtenářka, ale reklamy na jeho Nejlepší víkend jsou prostě všude.
Zkrátka to, že tě nakladatel pošle ke všem čertům, nemusí ještě nic znamenat. Čti ediční plány a zajímej se o všechna nakladatelství. Vydat knihu je boj, a tak tedy bojuj.
Začít můžeš třeba i na Pointě. Zaregistruj se a začni si plnit spisovatelský sen!
