Mezi knihami jsem vyrostla. Literární redaktoři a redaktorky jsou pro mě odjakživa něco jako kouzelníci a čarodějky. Spisovatelé a spisovatelky pak něco jako bohové, kolem kterých na knižním Olympu posedávají grafičky, ilustrátoři, korektorky, překladatelé… a práce v knihkupectví a v nakladatelství pro mě byla a je splněným snem. Tak jak to, že mi projekt, který stojí mimo tradiční nakladatelství, dává smysl? Zanechme na chvíli těch mystických a vzletných metafor a slétněme do knižní reality.
V mém ideálním světě by byl Barnes čtenější než Brown a knihy nakladatelů, kteří odfláknou každou druhou redakci a překlad, by nikdo nekupoval, protože by to byla společenská sebevražda. No jo, jenže jak takového světa dosáhnout? Málokdo si sám najde cestu ke kvalitním knihám a málokdo se jen tak stane Julianem Barnesem. Realističtější je prostě dělat všechno pro vznik a šíření knih obecně, samozřejmě takových, které přeskočí nějakou tu laťku kvality. A taky podporovat spisovatele a spisovatelky s chutí a talentem, i když to k Man Bookerovi mají ještě daleko.
Ať to vyjde!
Moje uvažování o šíření čtenářské kultury hodně posunuli dva lidé – Neil Gaiman a Amanda Palmer. On je kultovní britský spisovatel, ona americká muzikantka, autorka a velká propagátorka komunitního financování umění. Shodou okolností jsou také manželé. Neil Gaiman před pár lety napsal pro The Reading Agency úžasný text, ve kterém zdůrazňoval význam knihoven, čtení a snění s otevřenýma očima. Zmínil se tu o tom, že neexistuje nic jako knížka nevhodná pro děti. Pokud kniha děti zaujme, nemá cenu vysvětlovat jim, že nějaká jiná by se pro ně hodila víc. Časem se dostanou k dalším knihám a jednou budou číst třeba i to, co považují za vhodné a hodnotné jejich rodiče. Myslím si, že je to do velké míry pravda bez ohledu na věk. Komu se snáz dostane do ruky kniha od Barnese, tomu, kdo nečte nic, nebo tomu, kdo čte úplně jiné autory a žánry?
I proto mi Pointa připadá jako skvělý nápad. Knižní kulturu je totiž potřeba budovat jako celek. Aby se ke knihám dostalo co největší množství lidí, musí si každý najít kousek, který ho zaujme. Rozličnost žánrů, autoři a autorky z různých prostředí, postavy, ve kterých se najde každý – to všechno potřebujeme, aby knihomolů a knihomolek přibývalo. A díky Pointě bude knihu moci vydat celá řada nových tváří.
Komunitní zahrádka
Amanda Palmer zase změnila můj pohled na crowdfunding. Mám ráda DIY přístup, dělání věcí s láskou a klidně na koleni a spojování různých talentů, díky kterému nepotřebujete velké rozpočty. Dlouho mi ale přišlo v pořádku, že se za produkty takového přístupu – koncerty, desky, výtvarné umění – nic nebo skoro nic neplatí. Vždyť to ty lidi moc nestálo… Amanda ale ve své knize The Art of Asking uhodila hřebíček na hlavičku. Píše o tom, jak se postupně přes různé způsoby financování desek dostala ke crowdfundingu a zmiňuje jednu velmi důležitou věc. Crowdfunding funguje, pokud lidi kolem vás vědí, že děláte věci, které stojí za pozornost. A za peníze.
Pointa bude prostorem, kde můžete množinu „lidí kolem vás“ rozšířit a pěstovat, rozhodně vám tedy pomůže, když už se nějakou dobu sami staráte o nějakou tu malou zahrádku, kde kvetou vaši příznivci a příznivkyně. Ví o vás okolí, že jste skvělý copywriter? Máte oblíbený blog? Zveřejníte občas někde povídku? Skvěle, jste na správné cestě. Projekt jako je Pointa vám pomůže shromáždit všechny, kdo už si myslí, že vaše dílo stojí za to, rozšířit jejich řady a zapojit je do procesu. Introvertní autorka, která si v klidu kavárny píše svůj skvělý román, jež redakci nadchne na první dobrou a nakladatelství v něm spatří bestsellerový potenciál – to je naprosto úžasný způsob, jak může vzniknout kvalitní a úspěšná kniha. Není ale jediný.
Alternativa, ne náhrada
Ona introvertní autorka by asi nebyla příliš nadšená z širokých možností sebepropagace, které jí Pointa nabídne. Spousta čtenářů a čtenářek se zase ráda spolehne na její talent a nepotřebuje se nijak podílet na vzniku její nové knihy. A to je naprosto v pořádku. Pointa není platformou, která by chtěla tradiční způsob vydávání knih nahradit. Chce ale tradiční nakladatele doplnit. Bude tu pro autory a autorky, kteří si chtějí vybrat svůj tým od redaktorky po ilustrátora. Pro čtenáře a čtenářky, kteří chtějí pozorovat vznik knihy zblízka a zapojit se. Pro všechny, kdo si chtějí knihu předplatit a podpořit tak její vznik. Víte, že vaši knihu budou chtít všichni, kdo čtou váš blog, a přesvědčovat o tom nakladatele vám přijde zdlouhavé? Chcete experimentovat a napsat knihu spolu s komunitou čtenářů a čtenářek? Chcete investovat do knih a spolurozhodovat, jak budou vypadat? Pointa! Že u toho všeho chcete mít knihovnu plnou románů, které vznikly obvyklou cestou, a obdivovat autory, kteří by si do vzniku svých knih nikým mluvit nenechali? Já v tom žádný rozpor nevidím.
Pointa jednoduše představí čtenářům a čtenářkám autory a autorky, kteří chtějí mít při vytváření knihy hlavní slovo, chtějí budovat komunitu nebo se na vzniku knížky podílet spolu s čtenářským publikem. Na knižní trh se tak dostanou kousky různých žánrů, které mohou zaujmout ty, kdo moc nečtou, ale také příjemně překvapit hardcore knihomolky, jako jsem já. Už se na to moc těším!
Barbora Votavová
www.instagram.com/xvxbbxvx/
Pokud byste se rádi stali spisovateli, klikněte na Chci vydat knihu.
