Tradiční nakladatelství tě nechtějí nebo nelákají? Pak jsi možná uvažoval(a) o kombinaci crowdfundingu a samonákladu. Vybereš finance na pokrytí nákladů a knihu si pak vydáš i distribuuješ po vlastní ose. Tuhle čím dál populárnější cestu si vyzkoušela překladatelka Linda Vomáčková s norskou dětskou detektivkou Zeppelin.
Text: Marie Barvínková
„Když jsem studovala nordistiku, psala jsem diplomku o Tormodu Haugenovi,“ vysvětluje Linda, která už deset let působí jako knižní redaktorka, korektorka a překladatelka. „Haugen je jedenáct let po své smrti v Česku zatím neznámý, ale v mezinárodním kontextu je široce uznávaný. V roce 2005 dostal Cenu Astrid Lindgrenové a jeho díla byla přeložena už do třiceti jazyků. Já si jeho dětskou knížku Zeppelin před lety přeložila do šuplíku a všem jsem říkala, že to jednou vyjde.“
Cestu na pulty nakonec odstartovala konverzace se zakladatelkami designového obchůdku Hračkotéka. „Mají i určitou nakladatelskou zkušenost, v rámci edice ARTisti dětem vydávají skládanky od českých výtvarníků a mají na kontě i dvě knížky, a tak jsme si řekly, že spolu Zeppelin pustíme do světa,“ vzpomíná Linda. Peníze se rozhodly vybrat v crowdfundingu, konkrétně na českém Hithitu.
Nespornou výhodou takové platformy je podle Lindy fakt, že člověk může vybírat v podstatě na cokoli. Tedy i na knížku, která není autorská, ale jedná se o překlad. Pro začátek se ale musí naučit „správně“ počítat: „Není tam žádná kalkulačka a nikdo za vás nespočítá náklady na výrobu a vydání knihy.“
Lindě s prací na knize občas pomáhala i dcera Viki.
Foto: archiv Lindy Vomáčkové
Jak se počítá samonáklad
„Věděly jsme, že potřebujeme pokrýt práci na knize a tisk, v našem případě bylo navíc nutné počítat s poplatky za autorská práva. K tomu je dobré přidat rezervu na nepředpokládané náklady. A dalších deset procent tvoří provize pro Hithit,“ vysvětluje Linda. Rozhodly se nakonec vybírat devadesát tisíc korun.
Na co všechno potřebovaly finance:
- Licenční poplatky pro dědice autora (k tomu později přibude provize pro norskou agenturu ve výši 5 % z každé prodané knihy)
- Záloha pro dědice autora, která se počítá podle předpokládaných prodejů
- Práce knižních profesionálů, především ilustrátorky Andrey Tachezy, grafičky Kristýny Greplové a redaktorky Evy Trčkové
- Tisk v nákladu 1000 kusů
- Další výrobní náklady
- 10% rezerva
- 10% provize pro Hithit
„Je toho hodně. A to jsme překlad, redakci a korekturu dělaly s kamarádkou zadarmo. Bez nároku na výplatu po nás knihu přečetli ještě známí z oboru,“ podotýká Linda. „V tom máme výhodu. Někomu, kdo se v knižním světě nepohybuje, bych spíš doporučila Pointu. Najde na ní kolegy, kteří jsou profíci, Pointa je prověřuje, a navíc se jejich práce zaplatí z peněz vybraných v předprodeji.“
„Máme to celé spočítané tak, abychom neskončily v minusu,“ dodává. Z tisíce kusů knih, které vytisknou, tvoří část povinné výtisky do knihoven, část recenzní výtisky pro novináře nebo influencery a část odměny pro ty, co v crowdfundingu přispěli. „Bude to zhruba dvě stě kusů. Rozesílání je na nás, včetně nákladů na poštu. Dalších osm set výtisků půjde do prodeje, zatím v rámci Hračkotéky.“
Kampaň i výroba „na punk“
Zkušenosti s vydáváním knih využila Linda a její tým nejen při naceňování, ale i při odhadu, jak to bude s technickými parametry knihy. A také při mezinárodním vyjednávání autorských práv. Samy si vytvářely i smlouvy v rámci týmu, což je pro většinu lidí samozřejmě velká neznámá. I v tom nabízí Pointa velkou výhodu: smlouvy mezi tebou a kolegy připravíme, vy je jenom zkontrolujete a podepíšete.
„My jsme to prostě všechno dělaly na punk,“ směje se Linda. Týká se to prý i marketingu: textace předprodejové stránky a odměn, sdílení na sociálních sítích, komunikace s novináři nebo blogery. „Na Pointě s tím vším tým zásadně pomáhá. Autoři dostanou checklist a další materiály ke kampani, po celou dobu mají k dispozici odborníky, můžou chodit na specializované workshopy. S textací jim pomáhá copywriter.“ Péče o autora je prostě gró.
„Na crowdfundingových serverech bývá možnost si za takové služby připlatit, ale to už by pro nás bylo moc,“ popisuje překladatelka. „Takže jsme si celý crowdfunding propagovaly po vlastní ose a to samé bude platit při prodeji knihy.“
Momentka z tiskárny. S tou si autor v rámci samonákladu řeší všechny náležitosti sám.
Foto: archiv Lindy Vomáčkové
Distribuce není legrace
Přidává ještě jednu výhodu, kterou Pointa autorům nabízí: to, že knihu pošle do distribuce v široké síti knihkupectví a internetových obchodů. „Nebýt Hračkotéky jako distribučního kanálu, sama bych do toho nešla. S distribucí totiž člověku běžný crowdfundingový server nepomůže a pro samotného autora nebo překladatele to je nesnadná záležitost. A nevyplatí se mu to.“
„Já nejsem známá, nemám vlastní e-shop, takže bych vlastně knížku neměla kde prodávat. A kdybych ji nabídla malým knihkupectvím, musela bych počítat s tím, že si z prodeje vezmou velkou provizi,“ vysvětluje Linda Vomáčková.
Pohádkový happy end?
Jestli norská detektivka dobře dopadne, prý Linda neprozradí. Její crowdfundingová kampaň se však dobrým koncem chlubit může. Spolu s týmem vybrala nakonec 117 % zamýšlené částky, tedy 106 tisíc korun. Pokryli tak tisk i provizi, a ještě jim zbylo pěkných pár tisíc navíc, které využijí na praktické náklady. Třeba na poště.
„Sice to není autorská kniha, ale Zeppelin beru jako svoje třetí dítě,“ směje se Linda. „Jsem ráda, že jsem měla dohled nad obálkou, grafikou, formátem knihy… Samozřejmě i nad tím, s kým budu spolupracovat. Nic z toho by u velkého nakladatelství nebylo možné. V případě samonákladu má člověk ke knize mnohem bližší vztah, může do věcí mluvit.“
„Je to ovšem dřina. Pro někoho, kdo nakladatelský proces a výrobu nezná, tak může vyvstat spousta problémů a stresu,“ dodává. „Pointa se mi zdá být ideální kombinací obojího: autor dá nejvíc energie do samotného předprodeje. A pak samozřejmě do psaní knihy. Se zbytkem mu pomáhají profíci a v ideálním případě za to celé neutratí ani korunu.“
Máš taky něco v šuplíku? Přečti si, jak ti můžeme pomoci s vydáním knihy.
