Šest věcí, které jsem se naučila při tvorbě své knižní prvotiny. Čtenář se hlavně nesmí ztratit

Z Facebooku do knihkupectví

V listopadu mi v Albatros Media vyšla na základě mé FB a IG stránky Pure devadesátky první kniha: Devadesátky!. A protože nejde o úplně klasickou beletrii, tak jsem si jako začínající autorka musela poradit nejen s nevšedním obsahovým formátem, ale i s velkým množstvím textového a vizuálního materiálu.

Text: Johana Fundová

Jakmile jsem v nakladatelství odevzdala text knihy, se svou redaktorkou (což je v klasickém nakladatelství osoba, která dostane tvou knihu na starost) jsem se domluvila, že se pokusím na návrh layoutu a sazbu najít nějakého externistu. Jinými slovy, že mi grafiku knihy nebude zařizovat nikdo z nakladatelství. Vybrala jsem si o dost náročnější variantu, ale na druhou stranu jsem věděla, že díky tomu budu mít všechno hezky pod kontrolou.

A tak jsem do celého knižního procesu skočila vlastně celkem po hlavě, aniž bych s tím měla zkušenosti. Pomohlo mi, že se pohybuju v mediálním světě, ale i tak pro mě spousta věcí byla nových. A teď bych se s tebou ráda podělila o ty, které jsem se při tvorbě své prvotiny naučila a které by autorům, kteří zrovna plánují vydat svou první knihu, mohly pomoct. Tak jdeme na to.

1 •— Jak na nevšední layout? Inspirací!

Pokud stejně jako já plánuješ vydat knihu, která není úplně klasickou beletrií (například na základě své facebookové stránky, blogu a podobně), budeš se potýkat s tím stejným problémem: nevšedním obsahem a dost možná i velkým množstvím různých druhů textu a ilustračních materiálů. Mysli na to, že nejdůležitější je, aby se v tom všem čtenář tvé knihy neztratil. Nejhorší by totiž bylo, kdyby se v ní nemohl zorientovat.

A jak teda ideální layout čili rozvržení stránky vymyslet? Rešerší ostatních knih a následnou inspirací. Zní to snadně, co? Ale ona tahle fáze může zabrat nejen hodiny a dny, ale i týdny. Nejlepší je obcházet menší stylová knihkupectví a prohlížet si současné zahraniční knihy. Stejně tak můžeš hledat inspiraci v dražších designových magazínech. Jakmile tě nějaký layout, sazba nebo titulní strana zaujmou (a klidně to může být třeba jen číslování stran nebo popisky fotek), nezapomeň si to vyfotit a veškerou inspiraci předej svému grafikovi. Společně vyzkoušíte, co se k tvému obsahu hodí nejvíc.

Obálce knihy Devadesátky! vévodí oranžová… devadesátka.
Foto: iDnes.cz

2 •— Víc hlav víc ví? Jo, ale pozor na chaos

Dost možná se ti stane, že se v určité chvíli s grafikem dostaneš do slepé uličky a nebudete si jistí, jak se s nějakou konkrétní výzvou vypořádat. To se stalo i nám. Do Devadesátek totiž svým textem přispělo i několik známých osobností a bylo potřeba vymyslet, kam a jak umístíme jejich medailonek. Nemohli jsme se shodnout na ideální variantě a já to začala řešit i se svým kamarádem, který se grafice taky věnuje. 

Jenže jsme se tím dostali do fáze, kdy daný kamarád začal automaticky navrhovat jiné grafické pojetí celé mé knihy, ne jen medailonku. A to samozřejmě nedělalo dobrotu. Některé nové nápady sice byly dost zajímavé, ale nenavazovaly na to, co jsme předtím s grafikem vymysleli. Ten se logicky cítil dotčený, když jsem přišla s úplně novými nápady od někoho cizího. Zpětně vím, že to byla z mé strany chyba. Představ si, že by do tvé práce začal mluvit někdo jiný a vymýšlel by zničehonic nový přístup. Taky by ti to nebylo příjemné.

Medailonek nakoneč skončil po straně textu. I když zrovna Slávka Bouru netřeba představovat…
Foto: archiv Johany Fundové

3 •— Layout není jen obálka a rozložení textu

Grafický proces u knihy rozhodně neznamená jen to, že vyladíš obálku. Což jen tak mimochodem u klasických nakladatelství může nakonec být ta největší challenge, protože do ní bude logicky chtít dost mluvit i nakladatel. Takže počítej s připomínkami a vícekolovým schvalováním.

Nicméně to opravdu nekončí tím, že vymyslíte obálku a to, jak bude text v knize rozložený. Bude nutné prodiskutovat a rozhodnout spoustu dalších záležitostí. Jaký font zvolit? Co bude na hřbetu knihy? Jak budou vypadat nadpisy? Hodí se ke knížce spíš matné, nebo lesklé zpracování? Co bude na předsádkách (tvrdší strany u desek knihy)? Je písmo dostatečně čitelné? Třeba tuhle věc z monitoru počítače nezjistíš, všechny návrhy musíš posuzovat i v tištěné formě.

Grafický proces zkrátka může být stejně tak dlouhý, jako je proces psaní. A je úplně stejně důležitý, protože špatný layout může tvou knihu zabít. Mimochodem, také se ti může stát, že ji budete kvůli počtu stran muset na závěr trochu zkrátit, takže pak bude nutné se dohodnout, jaké fotky nebo ilustrace vyhodit, kde text trochu zkrátit nebo jak upravit sazbu.

A takhle to dopadlo s předsádkou. Grafika samozřejmě vychází z kultovní hry tetris.
Foto: archiv Johany Fundové

4 •— Přehledné podklady jsou základ. V textu i v grafice

Ve škole ti určitě taky stokrát opakovali Dvakrát měř a jednou řež“, co? Platí to i u knižního procesu. Pokud grafikovi posíláš nějaké podklady, opravdu si dvakrát zkontroluj, jestli mu posíláš všechno a zda to je přehledné a pochopitelné. Jednou zapomenutou věcí totiž můžeš nejen grafikovi, ale i redaktorovi nebo korektorovi přidělat hodiny práce.

Pozor si musíš dát u textu i vizuálních materiálů. Než pošleš text, přesvědč se, že se kapitoly doopravdy jmenují tak, jak jsi je označil(a) v obsahu knihy. Fotky by měly být pojmenované a mít připravený popisek, a to ideálně v tabulce se všemi ostatními popisky. Když ještě nevíš, jaké všechny fotky nebo ilustrace použiješ, můžeš grafikovi usnadnit práci tím, že v tabulce označíš priority.

Všechno posílej ve správném formátu, a hlavně PŘEHLEDNĚ. Nikdo fakt nemá čas luštit e-maily, ve kterých pošleš informace chaoticky rozdělené do pěti částí a ze kterých není vůbec jasné, co k čemu patří. Jasně, když píšeš román, je to snadné. Jenže jakmile tvá kniha není tvořena souvislým textem, je příprava hned náročnější a organizace obsahu je klíčovým krokem k úspěšnému dokončení díla.

5 •— Textový obsah neznamená jen samotný text knihy

Možná máš pocit, že odevzdáním textu knihy a schválením grafiky celý knižní proces končí, ale tak to není. Pravděpodobně budeš muset dát dohromady i další texty. Dost možná totiž budeš chtít, aby na přebalu knihy byl tvůj medailonek. Stejně tak na zadní straně knihy musíš čtenáři v pár větách vysvětlit, o čem kniha je a proč by se mu mohla líbit. Podobný text (anotace) bude potřeba i na web nakladatelství či e-shopy, kde se bude kniha prodávat. 

Mimochodem, pokud máš v knize cizí fotky, musíš myslet i na seznam zdrojů, který do knihy bude potřeba vytvořit. Kromě toho ti redaktor v nakladatelství pošle na doplnění třeba ještě tiráž a další formality jako kód na zadní stranu knihy s ISBN.

I takhle můžou vypadat rešerše. Ale nezapomeň všechno dobře ozdrojovat.
Foto: Jakub Slavík

6 •— Nervy po odevzdání tiskových podkladů jsou normální

A je to tady – tiskové podklady máš finálně odevzdané a ten několikaměsíční knižní kolotoč je konečně za tebou. Uf! Jenže najednou tě místo oddechu přepadají pocity nejistoty. Neměla být obálka přece jen trochu jiná? Nebylo by bývalo lepší napsat úvod trochu delší? A byla jazyková korektura dostatečná?

Tohle jsou normální obavy, fakt. Někdy totiž ten pozitivní pocit z dobře odvedené práce přijde až ve chvíli, kdy svou knihu poprvé držíš v ruce. A někdy ani to ne, možná tě pořádná radost pohltí až při křtu knihy nebo ve chvíli, kdy ji uvidíš v knihkupectví. A až to přijde, znamená to, že se brzo dostaneš do fáze uvažování, kdy začít pracovat na další knížce…

Johaniny zkušenosti se ti určitě budou hodit i při výrobě knihy na Pointě. Nejdřív je ale potřeba udělat první krok. Zaregistruj se a začni si plnit sen.