Typografie pro autory od A do Z. Příprava a výroba knihy očima grafičky, díl II.

typografie

V předchozím článku o typografii ses mohl(a) dozvědět, o čem se s grafikem pobavit hned na začátku spolupráce a jak důležitá je příprava podkladů. Psala jsem o tom, co se děje s rukopisem, než se dostane grafikovi na stůl, a co všechno má typograf vlastně na starost. V druhém článku ze série ti přiblížím, jaké existují druhy sazby textů nebo co je to zrcadlo sazby. Navíc ti ukážu příklady špatných grafických úprav, které ti pomohou předejít dalším problémům.

text: Jakuba Dáša Nastulczyková

Podle druhu rukopisu navrhne grafik sazbu

Je důležité, aby grafik viděl text tvé knihy ještě předtím, než navrhne layout a druh sazby. Může se stát, že budeš podle svého vlastního uvážení poptávat hladkou sazbu. Grafik ti pošle kalkulaci ceny za určitý počet normostran hladké sazby, ale ve skutečnosti bude na každé desáté straně strukturovaná tabulka. Taková chybná komunikace povede k rozčarování na obou stranách, protože výsledná cena za sazbu se od předešlé kalkulace bude hodně lišit.

Proto vše konzultuj s grafikem ještě před samotnou cenovou kalkulací. Cena za sazbu se totiž kalkuluje podle její náročnosti. Pojďme se pro přehled v rychlosti podívat na to, co chápat pod pojmem zrcadlo sazby, i na její jednotlivé druhy.

Co je zrcadlo sazby?

Aby byl zachován kvalitní a esteticky hodnotný vzhled knížky, navrhne grafik zrcadlo sazby – layout. Nastaví jednotný design pro všechny stránky sazby, knižního bloku. Šířku a počet sloupců s textem, zarovnání textu, zakreslí přesné místo pro číslo stránky. Určí velikost písma pro titulky/nadpisy, umístění obrázků. Navrhne úvodní strany pro jednotlivé kapitoly, jak bude vypadat obsah a další strany jako tiráž a podobně.

Vytvoření silné vizuální hierarchie je pro srozumitelnost a dobrou čtivost zásadní. Celkové uspořádání a grafická vyrovnanost stránky jsou to, co čtenáře přitahuje nebo odrazuje.

Jaké existují druhy sazby a která je vhodná pro tvou knížku?

Hladká sazba

Jde o sazbu textu do odstavců stejné šířky z jednoho druhu, řezu a velikosti písma. Tuto jednoduchou sazbu uvidíš nejčastěji na stránkách literárních děl, jako jsou romány, novely a podobně. Text je rozdělený do jednotlivých kapitol a plyne po stránkách jako klidný vodní tok.

Smíšená sazba

Kromě základního písma obsahuje navíc písma jiných řezů (kurzívu, bold, kapitálky a podobně), kterými jsou vyznačovány části textu (slova, věty, odstavce). K vyznačování se používají odlišné řezy písma od základního, vždy ale z téže písmové rodiny. Mohou být používány různé velikosti písma, například pro nadpis.

Pořadová sazba

Text je uspořádán do přehledného pořadí pod sebou nebo do sloupců. Označuje jednotlivé odstavce pořadovým symbolem – např. tečkou nebo číslem. Tato sazba se používá k sazbě knižních obsahů, jmenných a pojmových seznamů nebo statistických přehledů.

Tabulková sazba

Informace jsou uspořádány do sloupců, kolonek či rubrik. Tabulkové řádky nebo sloupce se někdy zvýrazňují slabým podtiskem, který se střídá s řádkem či sloupcem bez podtisku.

Z vlastní zkušenosti vím, že v některých případech je text převedený do tabulky přehlednější a čtenář se v něm orientuje lépe než v běžném odstavci. To se týká hlavně odborné nebo populárně-naučné literatury.

Matematická sazba

Pro tuto sazbu je nutností, aby typ písma / font obsahoval dostatečný výběr matematických znaků a značek. Musí se počítat s použitím písmen řecké a někdy hebrejské abecedy. Písmo musí mít zřetelnou kresbu číslic, zejména jedniček. Není vhodné písmo s tzv. „skákavými“ číslicemi. Minuskové neboli skákavé číslice jsou historicky starší. U nich mají číslice 1, 2 a 0 výšku minusek, číslice 6 a 8 přesahují nad ně a číslice 3, 4, 5, 7 a 9 pod ně.

číslice

Nejčastější problémy a chyby sazby

Prvním, nejdůležitějším bodem pro výslednou podobu a dobrou čitelnost knihy je výběr vhodného písma. Také jeho velikost, délka řádku a celková kompozice textu na stránce.

Pro větší textové bloky se volí spíše patková písma klasických proporcí, která méně unavují oko čtenáře.

Velikost písma se nastavuje vzhledem k cílové skupině čtenářů. Pro děti ve věkové kategorii od osmi do jedenácti let a seniory se používá písmo větší velikosti, 12–14 bodů, pro dospělé čtenáře velikosti 8–11 bodů. Samostatnou kategorií jsou texty pro čtenáře s vadami zraku.

Důležité je také nastavení velikosti prokladu (mezer) mezi řádky. Jde o to, aby neměl čtenář tendenci jednotlivé řádky přeskakovat nebo se vracet na řádek již přečtený. U většiny písem je ideální proklad mezi 120 a 140 procenty. Délka řádku by neměla přesahovat 70 znaků, tak dlouhý textový blok se nejen špatně čte, ale také vypadá neesteticky.

Jak to nemá vypadat

Před několika lety jsem si koupila knihu, která mě na první pohled zaujala svým neobvyklým formátem (235 mm na šířku a 160 mm na výšku). Když se otevře, je z ní dlouhá nudle. Na její prohlížení jsem neměla čas, chtěla jsem ji hlavně kvůli obsahu. Literatura s tematikou osobního rozvoje tehdy ještě nebyla k dostání ve stovkách různých titulů a zdálo se mi, že invenční obsah si žádá i novou, netradiční formu zpracování. Prvotní nadšení rychle vystřídalo zklamání nad tím, jak je kniha nepraktická, jak špatně se kvůli formátu drží v ruce a jak rychle se moje oči sledováním dlouhých řádků drobného textu unaví.

Kromě toho na mě celkový layout knihy působí dosti zmateně a marně hledám pevnou jednotnou strukturu publikace. Právě z tohoto příkladu je patrné, že kreativita je hezká věc, pokud ale není na úkor praktického použití.

jaktonemavypadat_01

kniha Úspěšně s kůží na trh, vydalo nakladatelství Insignis

Dej na radu odborníka

Velmi se přimlouvám za to, aby ses při spolupráci s grafikem spolehl(a) na jeho odbornost a dlouholeté zkušenosti (pokud je má, to na Pointě zjistíš na jeho profilu).

Jak jsem kdesi četla zoufalý povzdech kolegy: „V našich krajích je celkem běžné, že do práce grafika mluví všichni, kdo grafický návrh zahlédnou, od zákazníka po vzdálené příbuzné, kteří zrovna přijeli na návštěvu. Každý má svůj názor a neváhá s ním jít ven a použít ho do pranice. Lidí, kteří jsou ochotni nechat si poradit a spolehnou se na grafikovy zkušenosti a odborné znalosti, je stále dost málo.“

Jestli s grafickým designem nemáš dennodenní zkušenost, nech si poradit, co pro tvou knihu bude to nejlepší. Kreativita a nové, neotřelé nápady mohou být dobré, ale mohou také znamenat katastrofu, pokud nejdou ruku v ruce s praktickou zkušeností.

V dalším článku se na stránkách Pointy dozvíš, na co všechno musí grafik myslet už při svém návrhu, a na řadu přijdou také příklady dobré úpravy knížky.

Pokud tě zajímá víc o mně a mé práci, najdeš mě na blogu www.grafickaprace.cz nebo na Instagramu. V případě zájmu se s tebou ráda setkám i přímo na portálu Pointy.