Tři nejčastější romantická klišé v YA knihách. Znáte je?

9. 1. 2019 — Čtení na 6 min

Přestože se většina lidí nedokáže shodnout na tom, jaká je cílová skupina young adult (YA) literatury, dokážeme se shodnout na faktu, že romance mezi teenagery a romantické vztahy jsou hlavním tématem v téměř každé YA knížce, kterou naleznete na pultech knihkupectví.

Neberte mě špatně – není to na škodu. Všichni víme, že mladí chodí na rande a dívky o tom milují číst. Problém je v tom, že v dnešní době je velmi těžké napsat romanci, která není jedno velké klišé. Myslím si, že pokud si v hlavě představíte jakoukoliv romantickou zápletku, něco takového už bylo napsané.

K napsání dobré a jedinečné romance je potřeba s těmito klišé bojovat a vylepšit je, což není jednoduché, ale jakmile se vám to povede, vyplatí se to. Jenže než se do toho pustíte, musíte znát svého nepřítele. V tomto článku vám přináším tři nejhorší klišé, které najdete v romancích v YA knížkách, která by měla co nejdříve zmizet!

Pokud byste se rádi stali spisovateli, klikněte na Chci vydat knihu.

Milostný trojúhelník

Pravděpodobně nejotravnější situace je svou hlavní hrdinku (protože se jedná nejčastěji o dívku) postavit mezi dva chlapce, které miluje a nemůže se rozhodnout, kterého si vybrat. Taky vám přijde zvláštní, že se tento „vzorec“ skoro nikdy neobjevuje v knihách s mužským hlavním hrdinou?

I přesto, že je docela pochopitelné, proč se tato situace objevuje v tolika knihách (vytváří to napětí potřebné pro příběh, čtenář si může sám zvolit stranu, které fandí, a ukazuje to morální hodnoty naší protagonistky), zdá se, jako by si autoři mysleli, že všechny puberťačky mají problém s tím, vybrat si jednoho ze dvou „absolutně perfektních“ kluků.

Skutečný problém v tomto klišé je jeho průhlednost a samozřejmost. Ten, který si nevyhraje dívčino srdce, většinou musel udělat něco, co je v rozporu s hodnotami naší hlavní hrdinky. Například Hurikán v trilogii Hunger Games byl zodpovědný za smrt Prim, takže si ho Katniss nemohla vybrat a zůstala s Peetou. Což znamená, že jeden z chlapců ve výběru je vždy „diskvalifikován“, díky něčemu hodně očividnému, což prakticky celý výběr bojkotuje, protože naše hlavní postava už poté nemá žádnou další možnost.

Bad boy s hořkou minulostí

Když už mluvíme o chlapcích, asi neexistuje větší cringe, než tohle. A zaručeně to všichni známe: Holka potká kluka, který je téměř perfektní, až na to, že je na něm něco temného. Pravděpodobně je buď agresivní, pije, bere drogy, je majetnický nebo podezíravý anebo hodně tajemný ohledně jeho osobního života či dětství. Naše hlavní hrdinka ho možná z počátku i nenávidí, ale pak se najednou zamiluje do jeho maskulinity a/nebo se ho snaží zachránit a vyléčit jeho bolavou duši.

Všichni víme, co je tu špatně, že jo? Podívejme se blíže na našeho „perfektního“ chlapce. Jeho temná minulost většinou obsahuje nějakou formu násilí, zneužívání či týrání – nejčastěji fyzického. Možná tento fakt taky využívá k tomu, proč pije a chová se jako totální vůl. Občas ho také můžeme vidět v situacích, kdy využívá své síly nad naší hlavní hrdinkou, což myslím, mi všichni dají za pravdu, že není úplně ok.

Správná cesta k tomu, jak mu pomoci, by bylo vyhledat odbornou pomoc, ať už se jedná „jen“ o agresi nebo dokonce nějakou formu závislosti. Jenže, což je znepokojivé, ve většině knížek toto nikdy nepatří mezi možnosti. Naše protagonistka většinou převezme roli zachránkyně a snaží se ho spravit po svém, což by ve skutečnosti nikdy nemohlo fungovat.

Jako příklad dávám třeba sérii DIMILY, s prvním dílem Víš, že tě miluju?, kde se Eden zamkne s Tylerem v malé místnosti, zatímco má absťák a je velmi agresivní, což je přesně situace, kdy je odborná pomoc na místě!

Nenávidím tě –> miluji tě

Poslední klišé je hodně využíváno také ve fantasy pro mladistvé a myslím si, že je to něco, s čím máme problém všichni. Je to ta část příběhu, kdy se hlavní hrdina (nebo hrdinka, což je opět daleko častější) zamiluje do někoho, koho předtím hluboce nenáviděl. A to nemyslím případy, kdy se postupně poznávají, až z toho je láska, jako například v knize Kráska a zvíře. Já myslím ten „správný“ BOOM efekt.

Tahle situace je často spojená s předešlým klišé. Protože není lepší důvod, proč někoho nenávidět, než že se chová jako naprostý pitomec, že? Ale jak se to stane, že i když někoho hluboce nenávidíme, něco nás přiměje se do něj stejně hluboce i zamilovat?

Důvod, kterým nás krmí většina autorů, je, že naše hrdinka nalezne jeho „pravé já“ a konečně pochopí, proč se chová tak, jak se chová, a/nebo se dozví o jeho minulosti, která ho donutila být takovým, jaký je. Díky tomuto prozření se naše hlavní hrdinka zamilovává a snaží se ho změnit.

Možná si říkáte, že přesně takhle to je i v příběhu Kráska a zvíře, který jsem už zmínila, ale ještě mě vyslechněte! Problém, na který chci tímto bodem poukázat, je ten, že autoři své postavy nutí měnit názory prakticky přes noc. V Krásce a zvířetibyl vidět proces, který Belle donutil si uvědomit, že Zvíře vlastně není takové zvíře, že se ponaučil ze své minulosti a změnil se – a to dokonce prakticky sám, bez její pomoci.

Což se ovšem neděje ve vztahu Tris a Čtyřky v trilogii Divergence. Způsob, jakým se k ní chová, je opravdu zlý, je na ni daleko tvrdší, než na všechny ostatní, ale Tris (přesto, že ho zpočátku nenáviděla) se do něj v podstatě přes noc zamiluje.

Samozřejmě je těchto klišé, které nás přivádí k šílenství, daleko více, ale tyhle jsou pravděpodobně v dnešní době nejvíce užívané, což se týká i celosvětově úspěšných knih. Všechny z nich jsou velice otravné a určitě existuje způsob, jak je napsat jinak – lépe –, aby si je čtenáři daleko více užili.

Martina Krausová
https://thatreaderscorner.blogspot.com
https://www.instagram.com/martinakraus/