Proč Bílá velryba? Radši mořskou pannu! Příběhy bestsellerů, co málem nevyšly

6. 12. 2019 — Čtení na 8 min

Existují stovky důkazů, že ani knižní redaktoři nesnědli všechnu moudrost. A že odmítají i knížky, které později převrátí svět naruby. Některá špatná rozhodnutí doslova bijí do očí. V mnoha případech se totiž mohlo stát, že by kvůli nim později slavní a uznávaní autoři vůbec nezačali vydávat. Tady je patnáct z nich.

Text: Michal Schindler

1 •— Knihy o Harrym Potterovi

Příběh jak z románu. Učitelka na podpoře, sama s malou dcerkou, hrozba vystěhování z bytu. Asi nejznámější případ slavného autora, který kvůli nezájmu nakladatelů málem nic nevydal. Jenže J. K. Rowling si odmítnutí nemohla dovolit. Dvanáct nakladatelů ji poslalo do háje, ale nakonec první díl Harryho Pottera vyšel. V malém nakladatelství a v objemu pár tisíc výtisků, po kterých se ovšem jen zaprášilo. Během dvaceti let se jich pak prodalo přes půl miliardy, a to v desítkách jazyků. A J. K. Rowling dnes patří mezi nejbohatší ženy světa.

2 •— Série Cormoran Strike

A zase ta Joanne! Protože chtěla sobě i světu dokázat, že není jenom autorkou knížek o malém kouzelníkovi, vymyslela si pseudonym Robert Galbraith a obeslala nakladatelství s kriminálkou. Příběh se opakoval. Zase jedno odmítnutí za druhým. Nakonec Volání kukačky zase vydal jeden malý nakladatel, díky kterému se z knížky stala literární senzace. J. K. Rowling se přihlásila k autorství a my doufáme, že si pár přemoudřelých redaktorů vyrvalo všechny vlasy. Všechny čtyři dosavadní romány se soukromým detektivem jdou na dračku.

3 •— Pán much

William Golding má Nobelovku za literaturu, přesto ho svého času nakladatelé s jeho prvním a nejslavnějším románem dvacetkrát odmítli. Nejdrzejší z nich napsal, že je plný „nesmyslů a nudných fantasmagorií“. V roce 1954 se knížku konečně podařilo vydat a od té doby patří Pán much mezi nejhrůznější beletristické ukázky davového šílenství. A taky ukazuje, že ten „dav“ může klidně tvořit pár malých kluků. Jestli máš pevné nervy, zkus i jednu ze dvou filmových adaptací. Ta první, ze šedesátých let, je lepší. Nebo horší. Jak se to vezme.

4 •— Kniha džunglí

Spoustu odmítavých posudků si vysloužila i klasika dětské literatury od Rudyarda Kiplinga. Autor se mimo jiné dočetl, že „ani neumí pořádně anglicky“. Škoda že se dotyčný redaktor nejspíš nedožil roku 1967, kdy práva na film koupil Disney a z Mauglího příběhu se definitivně stal celoplanetární trhák.

5 •— Deník Anny Frankové

Myslíte si, že k zapomnění můžou špatně naladění redaktoři odsoudit jenom beletrii nebo třeba poezii? Omyl. Jeden z nejslavnějších dokumentů o holokaustu odmítl vydat kdekdo. Z hromady rukopisů určených k zapomnění ho vlastně náhodou vytáhl až editor newyorského intelektuálního vydavatelství Doubleday. „Deník mladé dívky“ vyšel v roce 1952 a už sedmdesát let patří k naprosté klasice žánru.

6 •— Bílá velryba

Hromadu odmítnutí musel polknout i Herman Melville. Nakladatelé (když už se ozvali) mu psali, že jeho knížka „o rybaření“ je zbytečně dlouhá. Jeden dokonce navrhoval, jestli by Achab nemohl spíš bojovat s nějakou „zhýralou mořskou pannou“. V roce 1851 Moby Dick konečně vyšel, ale stejně se neprodával. Až do smrti o čtyřicet let později žil autor v domnění, že se v kvalitě svého díla pletl. No a teď už desítky let patří mezi takzvané velké americké romány.

„Proč tam musí být ta velryba,“ ptali se Melvilla. Nakonec Moby Dick inspiroval spoustu dalších umělců.
Foto: Bjorn / Flickr

7 •— Špion, který přišel z chladu

Klasika z období studené války a mezinárodní bestseller britského spisovatele Johna le Carrého taky málem nevyšel. Redaktor měl pocit, že autor „nemá budoucnost“. No a co se nestalo, hned po vydání dostala knížka Gold Dagger Award, cenu za nejlepší krimi roku. A pak podle ní dokonce natočili slavný film s Richardem Burtonem.

8 •— Farma zvířat

Podobný osud měla málem i Farma zvířat, kterou znají dneska i děti na základce. George Orwell už byl sice zavedený autor, ale stejně neměl na růžích ustláno. Dokonce básník T. S. Eliot, který tenkrát pracoval pro nakladatelství Faber & Faber, mu napsal, že je příliš okatě obrácená proti Stalinovi. V Americe tolik neřešili politické souvislosti, ale zase jim příběhy o zvířatech přišly moc dětské. Takže knížku taky nechtěli vydat. Že je dneska naprostou klasikou protitotalitní literatury, snad ani nemusíme říkat.

9 •— Carrie

Jako odmítaný chudák začal svoji kariéru i nejspíš nejznámější žijící spisovatel – Stephen King. No vážně. Jeho první román Carrie, který sesmolil v kuchyni s psacím strojem na klíně, zatímco žena uspávala dítě, odmítli TŘICETKRÁT. Už během prvního roku se prodalo víc než milion výtisků. Film se Sissy Spacek patří mezi kulty hororového žánru, a podle knížky vznikl dokonce muzikál na Broadwayi. O tom, že autor desítek knih a držitel snad stovek literárních cen stojí za čtení, dneska není potřeba přesvědčovat už vůbec nikoho.

10 •— Lolita

Další příběh o zvláštní školačce. Tahle neměla nadpřirozené schopnosti, ale spíš nadpřirozené charisma. Hrdina slavné knížky Vladimira Nabokova jejímu kouzlu podlehl na první pohled. Přesvědčit o kvalitě knihy nakladatele ovšem trvalo několik let. Když člověku odepíšou, že je jeho rukopis odpad a zasloužil by na tisíc let někam pohřbít, člověku to asi sebevědomí moc nezvedne. Nicméně Lolitu se nakonec podařilo vydat ve Francii, kde měla falešná morálka menší slovo. Ve Spojených státech vyšla až o tři roky později, ale nakonec podle ní vzniklo několik filmů i divadelních představení.

Slovo „lolita“ dokonce proniklo do běžné řeči. U nás má negativní nádech, v Japonsku naopak označuje roztomilý módní styl.

11 •— Jih proti Severu

Jaké to asi je, když vás nejdřív nakladatelé osmatřicetkrát odmítnou, protože je na ně tisícistránková knížka o občanské válce v USA moc dlouhá, ale když ji konečně vydáte, získáte Pulitzerovu cenu? To nejspíš Margaret Mitchell brečela poprvé. O dva roky později dostalo filmové zpracování jejího románu osm Oscarů a nejen Clark Gable s Vivien Leigh se jí klaněli až k zemi. Film podle jejího románu dodnes patří k největším hollywoodským trhákům ever.

12 •— Zen a umění údržby motocyklu

Neskutečných 121 odmítnutí rozdýchal Robert Pirsig, když chtěl vydat svůj dnes už také naprosto kultovní román. Ten pak vyšel ve třiceti jazycích a vtipné je, že duchovní rozměr a vliv románu přirovnal časopis New Yorker k Bílé velrybě Hermana Melvilla, která, jak víme, taky málem vůbec nevyšla.

13 •— Spolčení hlupců

Pardon, moje srdcovka. A taky výjimečně tragický příběh. John Kennedy Toole poslal rukopis spoustě nakladatelů, kteří ho jednohlasně zamítli. Nedokázal se s tím smířit a spáchal sebevraždu. Pak ovšem autorova matka obeslala všechna nakladatelství, která našla, a román vyšel. Toole získal posmrtně pulitzera a z jeho knížky je kultovní záležitost.

14 •— Pořád jsem to já

Lisa Genova obdržela přes sto odmítavých reakcí, než román o Alzheimerově chorobě, v originále Still Alice, vyšel. Už už ho chtěla vydat vlastním nákladem, když se našlo nakladatelství Simon & Schuster. Okamžitě po vydání se román dostal na seznam nejprodávanějších knížek podle New York Times a vydržel tam čtyřicet týdnů. V roce 2015 navíc Julianne Moore získala Oscara za roli ve stejnojmenném hollywoodském hitu.

15 •— Černobílý svět

Autorka románu Help Kathryn Stockett dostala přes šedesát odmítavých reakcí, než se jí podařilo moderní klasiku o rasové intoleranci vydat. Knihu psala pět let, odmítali ji přes tři a půl roku. V jednom z rozhovorů po nadšeném přijetí říkala: „Co kdybych to vzdala po patnácti odmítnutích? Nebo třiceti? Knížka by nikdy nevyšla.“ Román byl posléze celých sto týdnů v seznamu bestsellerů New York Times a jenom v angličtině se prodalo se přes sedm milionů kopií.

O knížkách, které změnily svět, ale málem nevyšly, bychom mohli psát donekonečna. Poučení zní – nenechat se odradit. Jestli si věříš, názor jednoho člověka přece nemůže tvoje přesvědčení změnit. Ani deset knižních redaktorů nemusí mít pravdu. Ani sto!

Jediný, kdo může tvoji knížku posoudit, jsou čtenáři. Tak je pojď oslovit.

Kategorie: Z knižního světa