Čím se liší nakladatel, knihkupec a distributor? Může sám autor přispět k tomu, aby se jeho kniha dostala mezi bestsellery? A jak vypadá životní cyklus knihy na trhu? Na časté otázky odpovídala Zuzana Kadecká z české pobočky knihkupectví Martinus.
Zuzana v Martinusu působí už osm a půl roku. Nyní je country manager pro Českou republiku, letitou zkušenost má i ze Slovenska, odkud firma pochází. Na rozdíl od Česka tam má Martinus kromě e-shopu také síť kamenných knihkupectví.
Na otázky související s knižním trhem a s tím, jak to funguje právě u nich, Zuzana odpovídala v rámci livestreamu na našem Instagramu. Celý záznam najdeš u nás na YouTube – a její odpovědi na nejpalčivější dotazy jsme pro tebe sepsali.
Jaký je rozdíl mezi nakladatelstvím a vydavatelstvím?
Zatímco ve slovenštině pro to máme jen jedno slovo, vydavateľstvo, v češtině je nakladatelství firma, která vydává knihy. Vydavatelství pak vydává časopisy nebo jiné periodické publikace.
Co se s knihou musí stát, aby se od autora dostala ke čtenáři?
Nejdřív projde rukama nakladatele. Ten z rukopisu udělá fyzickou knihu, vytiskne ji a přebírá na sebe i podnikatelské riziko této výroby. Do knihy investuje vlastní finance, takže musí už na začátku odhadnout, jaký o ni bude zájem a jestli se mu to vyplatí.
(Pozn.: U Pointy je to trochu jinak – výroba knihy i práce knižního týmu se financují v crowdfundingu a díky tomu můžeme dát šanci každému projektu. Na autorovi záleží, jestli se mu podaří potřebnou částku vybrat.)
Vydaný titul většinou putuje ještě k distributorovi, který ho dostane do knihkupectví. Zdá se to jako poměrně jednoduchá úloha, ale ve skutečnosti je to náročný logistický proces. V Česku je víc než pět set kamenných knihkupectví a pro nakladatele by to byla nadlidská úloha, dostat knihu do každého z nich v potřebném počtu. Distributor už má všechny procesy a logistiku připravené.
Pak už přicházíme na řadu my, knihkupci. Naše úloha je bavit se přímo se zákazníkem – čtenářem. Osobně naši roli vnímám tak, že bychom zákazníkům měli pomoct se v knihách zorientovat a pro každého vybrat tu správnou. Není to vlastně jen naše role v knižním byznysu, ale i v celé společnosti.
Knikupci jsou podle Zuzany důležití pro celou společnost. Vlastně kultivují její vkus.
Foto: archiv Zuzany Kadecké
Jak vypadá životní cyklus knihy na trhu?
Jednoznačná odpověď na to není, ale dá se trochu odhadnout na základě dat, která máme k dispozici. Obecně se knížka nejvíc prodává těsně před tím a těsně po tom, co vyjde. Tedy v době, kdy je okolo ní „hype“, promuje se, dostává se do médií. Potom to pozvolna upadá. Doba, kdy je knížka pro lidi ještě zajímavá, může trvat měsíc, maximálně tři. Pak už prodeje nebývají zásadní.
Na druhou stranu jsou knihy, které z toho absolutně vybočují. Některé jsou dlouhodobými bestsellery – třeba Hana Aleny Mornštajnové se prodává konstantně už roky. Má za sebou několik dotisků a několik vydání v různých formátech. Někdy se stane, že se knížka, která vyšla v minulosti a tolik se jí nezadařilo, najednou dostane do popředí. Začne být třeba aktuální díky nějaké nastalé situaci a znovu se prodává. Často se to stává u non-fiction, například u knih o zero waste a dalších ekologických tématech.
Jak knihkupci vybírají, které knihy budou víc promovat?
V Česku vyjde ročně přes patnáct tisíc knih, běžný čtenář nemá šanci se v nich zorientovat. Samozřejmě ani nám knihkupcům se každá nedostane do rukou, natož abychom každou přečetli. Ale snažíme se udržovat si přehled a vyhodnocovat, která knížka bude vhodná pro koho.
Martinus je „mainstreamové“ knihkupectví, nespecializujeme se na konkrétní žánr nebo druh literatury. Naši zákazníci čtou všechno od thrillerů a detektivek po velmi odborné tituly. Dostává se k nám hodně knih, které považujeme za kvalitní. Buď proto, že jsme si je sami přečetli, nebo proto, že nám je nakladatel doporučil jako něco, čemu věří on sám a o co se podle něj lidi budou zajímat. Ty se pak můžou objevit třeba v našem čtenářském klubu nebo v kolekcích na webu, do kterých vybíráme podle tématu, oblasti nebo aktuální situace.
Jak se kniha v kamenném knihkupectví dostane do výkladu?
Tohle je dost různorodé. V našich knihkupectvích na Slovensku máme specializované stolky, kde jsou knihy vyložené tak, aby byla vidět obálka. Všimne si jich tak víc lidí, než kdyby byly založené v polici. Když knížka vyjde, dostane se na takzvaný novinkový stůl – tam vystavujeme všechny nové knihy. Když se dobře prodává nebo ji chceme zviditelnit, jde na tematický stůl nebo i do výlohy. Když ne, přesuneme ji do její kategorie v polici.
Za to, které knihy jsou vystavené, mají odpovědnost samotní knihkupci. Placené pozice na stolcích ani ve výloze nemáme, některá knihkupectví ale ano. To už pak záleží na dohodě a na tom, jak má knihkupec nastavené podmínky.
V jedné z bratislavských poboček Martinusu mají na zdi literární scrabble.
Foto: archiv knihkupectví
Jak poznám, že moje kniha bude mít úspěch?
Checklist ti nedám. Ale doporučila bych ti, ať se o ní bavíš s lidmi, dáš svoje texty kamarádům, zveřejníš je a zeptáš se všech na názor. Už v téhle fázi tak uvidíš, jaké budou reakce, kolik lidí tvoje dílo nějakým způsobem zasáhne.
Můžu jako autor(ka) pomoci tomu, aby kniha uspěla?
Je hodně autorů, kterým se až tak nechce zapojovat do propagace vlastních knih. Bylo by super, kdyby to dělali – pomohlo by to nejen nám knihkupcům, ale i knihám a tvorbě těch autorů celkově. Samozřejmě je i spousta lidí, kteří jsou v tom fakt dobří. Třeba Ladislava Ziburu ani nemusím představovat. To je hodně akční člověk a jeho knížky se prodávají kontinuálně, i ty starší.
Můj pohled na věc? Nedávejme od propagace ruce pryč. Nejlepší bude, když se budeme snažit všichni – od autora přes nakladatele až po knihkupce.
Jak na propagaci vlastní knihy? I o tom často píšeme. A radíme s tím na workshopech. Přečti si třeba o tom, jak dostat vydanou knihu do médií nebo jak ji promovat už během předprodeje.
