Laydeez do Comics – komiksová scéna v Čechách

20. 11. 2018 — Čtení na 7 min

Štvalo je, že v Česku nejsou vidět komiksové autorky, i když jich tu je tolik! V nejnovější tvůrčí generaci možná více jak kluků. Začaly o nich proto psát články a jednou ročně pořádat komiksová sympozia pro mladé autorky.

Aktivit postupně přibývalo, až z nich v roce 2015 vzniklo české uskupení Laydeez do Comics, které má své „pobočky“ různě po světě. Kromě toho se Tereza Drahoňovská a Štěpánka Jislová rozhodly s pomocí nakladatelství Pointa přiblížit českou komiksovou komunitu široké veřejnosti. Shromáždily totiž výstupy ze všech symposií a pracují na jejich souborném vydáním pod názvem Komiksodějky.

Jak jste se ke komiksům dostaly? A jak jste se poprvé dostaly k Laydeez do Comics?

Štěpánka: Moje cesta ke komiksu byla čistě autorská, dostala jsem se k němu přes kreativní psaní. Od dětství jsem psala příběhy všeho druhu, postupně jsem začala i kreslit. Stejně jako psaní i kreslení pro mě ale vždycky bylo hlavně o příběhu. Spojení psaní a kreslení mě ke komiksu dostalo úplně automaticky. Laydeez do Comics (LDC) v Česku vznikly, když mě s projektem oslovila Tereza a shodly jsme se, že ve dvou se to „lépe táhne“.

Tereza: Ke komiksu jsem se dostala dost odlišným způsobem, byť mi kreativní psaní nikdy nebylo cizí. V 16 letech jsem začala komiksy recenzovat. Fascinovalo mě, že mohu zadarmo napsat vlastní názor na knížku, kterou jsem si užila. Vlastně mi to přišlo hrozně výhodné. Z různých studentských serverů jsem se přesunula do iDnesu, k vlastní rubrice. Seznámila jsem se s prací Paula Gravetta, který se věnuje propagaci komiksu po celém světě. Nakonec jsem s ním udělala rozhovor, který se trochu zvrhl. Stočil se k tématu stavu komiksu v Česku a skončili jsme u postavení jeho autorek. Vyhrkl na mě, že bych se měla seznámit se zakladatelkami Laydeez do Comics a inspirovat se pro něco podobného u nás.

Podpořte sborník Komiksodějky na kupknihu.pointa.cz.

Projekt Laydeez do Comics mě hned nadchl, oslovila jsem jeho autorky, které zase nadchlo moje nadšení, a tak jsme to celé nadšené spustily. Když jsem pak pracovala na článku o mladých komiksových autorech, padla mi do oka Štěpánka, která v roce 2013 vyhrála soutěž CZ.Komiks. A bylo to.

Štěpánka: Nejvíc mě na projektu zaujala možnost dát prostor mladším ročníkům mezi autorkami a samozřejmě i genderové problémy, na které naráží. Ač jsem sama v komiksové komunitě měla štěstí na skvělé přijetí, ne každý ho má. Zvláště v začátcích, Česká komiksová komunita je sice malá a přátelská, ale prorazit v ní může být těžké.

Tereza: Pro mě jako čtenářku, ne jako autorku komiksů, byla zmíněná komunita neznámá. Nadšeně jsem začala objevovat její vrstvy a instituce, poprvé jsem pronikla do světa komiksových škol, kterých v Česku máme spoustu. Ta komunita je ale překvapivě uzavřená a pro laika téměř neviditelná.

Laydeez do Comics tedy primárně cílí na vytvoření většího povědomí o komiksové komunitě v ČR. Proč se ale zaměřit pouze na autorky?

Štěpánka: Na tuto otázku můžeme odpovědět dvěma příklady. Prvním je český komiksový sborník Generace 0, z jehož 30 přispěvatelů byly jenom 3 ženy. Tento poměr ale vůbec neodpovídá skutečnému počtu autorek a autorů. Druhý příklad je ze světa, z festivalu Angoulême, který je druhým největším komiksovým festivalem na světě. Na jeho hlavní cenu nebyla nominována žena ani jedna. Oba příklady vidíme jako důkaz, že dává smysl ukazovat, co tvoří autorky komiksu.

Tereza: Můžeme ale dodat, že v poslední době se situace zásadně zlepšuje, byť určitě nejen kvůli nám. V nejnovější tvůrčí komiksové generaci je spíše více holek. Třeba i absolventi Fakulty umění a designu v Plzni jsou dnes spíše absolventkami, a to až z 80 %.

Ale stále to není pořádně reflektováno ve sbornících ani v soutěžích?

Štěpánka: Pomalu ale jistě se to mění k lepšímu. Ale musíme ještě zabrat.

Myslíte, že se jedná o problém širší? Tedy týkající se literatury obecně?

Štěpánka: Ano. Vlastně jsou to problémy dva. Jednak je to zmíněná „podreprezentace“, jednak jde o to, že reprezentace, která se autorkám, ale i čtenářkám nebo postavám dostává je silně typizovaná. Takže ano, ve všech médiích najdeme ženské postavy, ale většinou jsou to variace na Madonnu, děvku, matku, milenku hrdiny a milenku záporáka, aby to bylo šťavnatější.

Jaké aspirace mají Laydeez do Comics do budoucna? Už máte za kloboukem 3 symposia, spoustu workshopů a přednášek. Co tedy dál?

Tereza: Stále hodně žijeme výsledky předchozího symposia Žena 2.0. Z každého takového setkání vzniká putovní výstava. Ta nejnovější se právě přesouvá z Karlína do Liberce, nakonec se podívá i do zahraničí. Zároveň pracujeme na našem zatím největším projektu. Výstupy ze všech symposií chceme spojit do sborníku Komiksodějky. Ten nebude jenom svazkem komiksů od všech našich autorek, ale nabídne i pohled publicistický. Připravujeme sérii rozhovorů s autory, ilustrátory a vydavateli českého komiksu od jeho počátků až do dneška. Chceme takto popsat vývoj českého komiksu.

V neposlední řadě už pracujeme na dalším symposiu, oslovujeme účastníky, už máme dokonce téma. Chceme si užít trošku kontroverze, jeho tématem bude sex.

Kolik jste vlastně za ty roky autorek nasbíraly? A bude mít sborník společné téma?

Štěpánka: Jedno určující téma nemáme, snad jen ženská komiksová tvorba. Jedině tak asi lze shrnout naši dosavadní činnosti. Autorky jsme počítaly poměrně složitě, každého symposia jsme se zúčastnily i my dvě, dohromady ale ve sborníku bude 21 komiksových počinů, které obohatíme o rozhovory s „matkami zakladatelkami“ českého komiksu.

A kdy se čtenáři budou moci na komiks těšit?

Tereza: První krok jsme už udělaly, Sborník je od 11. listopadu v předprodeji na kupknihu.pointa.cz. Pokud se nám povede knihu zafinancovat, do první poloviny roku 2019 bude kniha na světě.

Takže je na sborník v prvním kole potřeba vybrat peníze?

Tereza: Původně jsme se snažily oslovit klasická nakladatelství, od nich jsme však dostávaly poměrně nešťastné odpovědi. Evidentně byly zformulované pro projekty, o které nemají zájem. Náš projekt je specifický, hledaly jsme tedy specifického partnera. Dostaly jsme tip na nakladatelství Pointa, které v sobě kombinuje crowdfunding a self-publishing… je to poměrně inovativní koncept. Oslovily jsme je, potkaly se se šéfkou projektu Veronikou Mahdalovou, a rázem se z toho zrodila spolupráce.

Jestli půjde, alespoň v první fázi, o předprodej, na co hodláte budoucí čtenáře nalákat?

Štěpánka: V průběhu let jsme se setkávaly se skvělými reakcemi na výstavy po sympoziích. Za jednu jsme dostaly i komiksovou cenu Muriel za přínos českému komiksu. Máme tedy potvrzeno, že o naše komiksy zájem je, u komiksových začátečníků i u profíků. Spousta lidí u nás i vyzvídala, kdy si je budou moci odnést domů. I proto jsme se rozhodly vydávat sborník fyzicky, ne digitálně. Tematicky bude sborník rozdělen stejně, jako naše symposia, tedy do bloků Gender Redefined, Princezny — šťastné až na věky a Žena 2.0.

Sborník Komiksodějky je právě v předprodeji u nakladatelství Pointa.cz.

Štěpánku a Terezu vyzpovídal Robin Hendrych, průběžný student filozofie, jehož největší ambicí je věčnost sama. Nejen tedy věčnost jeho studií. Býval projekťák pro různé neziskovky a občasný amatérský dramatik. V současnosti nejčastěji dumá nad tím, jak „zrkotit psínemka.“