Pokud jsi literární nadšenec, jistě sis nemohl/a nevšimnout třináctimístného kódu, který se objevuje téměř u každé jedné knihy. Jedná se o takzvaný ISBN. Co tato zkratka znamená? Co se skrývá pod jednotlivými čísly? Musí ho mít i tvoje kniha? A co pro jeho získání musíš udělat? Tento článek ti přinese odpovědi (nejen) na tyto otázky.
Co znamená ISBN?
Pod zkratkou ISBN se skrývá sousloví International Standard Book Number (tedy mezinárodní standardní číslo knihy). Jedná se o způsob systematického označování knih, který umožňuje snadnou a přehlednou identifikaci každého vydaného titulu. Každé dílo má tedy své unikátní číslo.
Jak a proč ISBN vznikl?
Britská knihkupecká firma WHSmith se v šedesátých letech rozhodla zavést počítačovou databázi na snazší identifikaci knih. Potřebovala však přehledný systém číslování, a tak se obrátila na londýnského profesora výpočetního inženýrství Gordona Fostera.
Profesor a jeho tým navrhli systém kódových označení, který byl velmi podobný tomu, který se používá dnes. Měl však pouhých devět cifer a jmenoval se Standard Book Numbering. Přívlastek International získal až čtyři roky poté, kdy se tento identifikační systém standardizoval na mezinárodní úrovni. V té době vznikla i samostatná Mezinárodní agentura ISBN, která se koordinací systému zabývá až do dneška.
V London School of Economics ISBN vymysleli a dnes ho v knihovně sami využívají.
ISBN (nejen) pro tištěné knihy
Dnešní ISBN kódy se od těch původních příliš neliší. Přesto však systém čas od času prochází drobnými změnami a úpravami. Největší se týkají počtu znaků. Z počátečních devíti znaků se přešlo na deset a od roku 2007 už je jich třináct.
Rozšířilo se i portfolio literárních produktů, na které se ISBN kód vztahuje. Platí například pro e-knihy, kdy každý formát (PDF, mobi, epub) musí mít vlastní označení. Od roku 2024 se pak ISBN kódem označují dokonce i audioknihy.
Je ISBN kód povinný?
Z právního hlediska není účast v ISBN systému povinná. Z praktického hlediska je to však téměř nutnost, protože bez identifikačního kódu nebude knížka přijata do běžné knižní distribuce ani do velkých knihoven.
Není tedy důvod ISBN nemít. Naopak to má celou řadu výhod:
- Registrace ISBN i jeho udržování jsou zcela bezplatné.
- ISBN umožní začlenění knihy do knihovních systémů a literárních databází.
- Z ISBN se dá pohodlně vygenerovat čárový kód EAN.
- Kód urychluje práci se zbožím a zjednodušuje jeho evidenci v obchodech a e-shopech.
Jak ISBN získat?
Člověk se musí obrátit na Českou národní agenturu ISBN a ISMN, která v naší zemi funguje při Národní knihovně České republiky.
Tato instituce ti přidělí jedno (nebo více) čísel. Samostatný kód ISBN dostávají autoři, kteří vydávají samonákladem, zatímco větší nakladatelé či vydávající instituce obdrží obvykle celou chronologickou řadu.
S Pointou to máš bez práce
Pokud se ti při pomyšlení na administrativní úkony stáhl žaludek, nemusíš se bát. V Pointě vyřešíme ISBN za tebe, takže nemusíš dělat vůbec nic.
Kód tvé knize přidělíme hned po úspěšném skončení předprodeje. O vygenerování příslušného čárového kódu i jeho umístění na správná místa v knize se pak postará grafik, kterého sis vybral/a.
Nauč se rozluštit ISBN
Když se podíváš na ISBN kód, všimneš si, že je pomocí pomlček rozdělen do několika sekcí. To není náhoda. Každá z nich totiž něco znamená. Pojďme si to názorně ukázat, třeba na příkladu knížky Diví lidé: Vlny osudu, kterou jsme vydali u nás v Pointě.
Ta má kódové označení 978-80-267-5164-9.
- První trojice je prefixem pro čárový kód a definuje typ zboží. 978 je trojčíslí, které funguje jako univerzální označení knižního produktu.
- Následující dvojice je identifikátorem země či regionu, odkud kniha pochází. Pod číslem 80 se skrývá Česko, ale zároveň i Slovensko.
- Další součíslí označuje konkrétní nakladatelství. Každý nakladatel má unikátní kód a pro Pointu je přidělen trojčíselný identifikátor 267. U jiných nakladatelství může být klidně delší, maximálně však sedmiciferný.
- Předposlední čtveřice (v tomto případě 5164) označuje pořadové číslo, které přidělil nakladatel konkrétní knize.
- Poslední znak kódu je tzv. kontrolní číslice. Slouží jako pojistka proti překlepům a jako nástroj pro algoritmické ověření platnosti kódu.
