Na konci července to budou přesně dva roky, co jsem seděl na velkém gauči v kuchyňce v Creative Docku a bavil se s tehdejší šéfovou nově vznikajícího projektu pro nakladatelský dům Albatros Media. Pamatuju si na to až překvapivě dobře, přestože se toho mezitím hodně stalo. Původním plánem bylo vymyslet něco úplně nového, co český knižní trh nezná a co pomůže autorům s vydáním jejich vysněných rukopisů. Myslím, že s čistým svědomím můžu říct, že se tak opravdu stalo.
Do Creative Docku jsem tenkrát přicházel s vidinou práce na pár měsíců, šlo vysloveně o letní brigádu. Nečekal jsem, že budu v týmu online nakladatelské platformy Pointa (ten název jsem vymyslel já) od jejího úplného začátku až po první desítku vydaných knih. Tehdy jsem si to snad ani neuměl představit. A opravdu… Dnes sedím v naší open space „redakci“ a můžu si sáhnout na skutečnou knihu, na které pracovala řada lidí. Taky můžu říct, že některé z nich vznikly i díky mně. A to je krásný pocit.
Když tak vzpomínám na nejrůznější nápady, které nás s (dnes už bývalými) kolegy napadaly, a představuju si, co ještě nového a nečekaného jsme mohli zrealizovat, usmívám se. Pointa je novinkou na trhu, i když některé z jejích částí jsou lidem a čtenářům už poměrně dobře známé. Například crowdfunding, nebo předprodej, nebo sociální sítě, díky kterým toho lze mnoho dosáhnout. Na co už však čeští čtenáři zvyklí nejsou, je skutečnost, že pokud chtějí, aby se některý rukopis proměnil v tištěnou knihu s dobrou vazbou, příjemným voňavým papírem a čárovým kódem, je potřeba otevřít danou webovou stránku a kliknutím podpořit potenciální knihu alespoň menší finanční částkou. Pokud se takových lidí – přispěvatelů – najde víc, má autor či autorka vyhráno. Někdy stačí až směšně málo na to, abyste splnili sen jednomu člověku.
Ještě před rokem a půl jsme mluvili o jakési revoluci, která se však nakonec nekonala, protože na ni český trh zkrátka nebyl připraven. A to podle mě trvá dodnes. Nicméně mám pocit, že se k tomu Pointa postupně dopracuje. Lidé v Česku jsou někdy až překvapivě konzervativní, zvlášť když mluvíme o knižní komunitě. Přestože část z ní je nadšená z různých mobilních aplikací, jiná část – převážně ta starší – těžko rozdýchává jakékoliv technologické posuny. Vždyť kniha je dobrá tak, jak je, a tradiční nakladatel ví, co dělá. To je přece věc známá už několik desítek, ne-li stovek let. No ne? Zkrátka to chce nepolevovat a pokračovat v načaté práci.
Každopádně jsem si loni řekl, že se chci knihám věnovat opravdu zevrubně. A na to je instagramový profil a sociální sítě online nakladatelství málo. Časem jsem v Pointě změnil funkci – zaměřoval jsem se na hledání potenciálních autorů. Ale když to zvážím, chci do literatury proniknout mnohem víc a k tomu musím udělat pár kroků. Jedním z nich je můj čerstvý poloviční úvazek v Národní knihovně. A abych mohl zrealizovat i ty další kroky, potřeboval jsem si vyhradit nějaký čas, abych to nemusel dělat po nocích. Proto jsem se rozhodl – symbolicky po dvou letech – v Pointě a Creative Docku skončit. Asi můžu říct, že Pointa bude navždy mým dítětem… které jsem však nechal jít vlastní cestou, abych mu dopřál víc svobody a abychom oba viděli nové možnosti mimo náš vztah.
Pointa mi mnoho dala a myslím, že skoro nic nevzala. Což je vskutku dobrý výsledek. Pointu samotnou a taky její tým (včetně mého nástupce) budu nadále sledovat a fandit jim.
Díky!
Jakub
P. S.: Aktuálně hledáme mého nástupce či mou nástupkyni. Pokud jsi člověk, který má rád knihy, má přehled v knižním světě, je komunikativní a připravený českému trhu ukázat nové možnosti vydávání knih, napiš nám.
Foto: Zuzana Schedová.
