Čti, škrtej a vzdělávej se. Deset rad pro začínající autory od Kataríny Holetzové

17. 10. 2018 — Čtení na 5 min

Pro někoho je psaní knih koníčkem, pro jiné zase jejich celoživotním posláním. Katarína Holetzová, nejnovější slovenská spisovatelská „it girl“, o tom ví své. Přes dvacet knih, které v pubertě rozepsala, až po ty, které ji v dospělosti přinesly nejen tři slovenská vydání a české překlady, ale otevřely dveře i do mezinárodních vod.

Text: Silvia Haupt Kozoňová

Taky tě zajímá spisovatelská kariéra? Kataríny jsme se zeptali na pár otázek, a nahlédli tak do skutečného života autorů knih. A tak nějak mimoděk z toho vzešlo i deset osvědčených tipů, které by se mohly hodit i tobě.

Jak moc je psaní prací a jak moc je to hobby?
Těší mě, že je to i práce i hobby. V první řadě mě baví tvořit příběhy, pak jsem ráda, že mi to už něco i vydělá. Díky penězům mám přirozeně více času právě na tvorbu. Zaměstnaná jsem jen na poloviční úvazek. Psaní mě však živí už dlouho, protože jsem roky působila jako novinářka a dodnes se okrajově věnuji publicistice.

Co ti zaručeně pomůže při autorském bloku?
Nepsat. Opravdu.

1  •— Když mi psát nejde, tak se do toho jednoduše nenutím.

Nejsem žádný grafoman, který trpí, když denně nenapíše určitý počet stran. Jsou dny, kdy to jde líp a kdy hůř. S tím je třeba se prostě smířit. Na druhou stranu čekat měsíce na nějakou „múzu“ je pořádná blbost, když se psaním už jakž takž živíte. Jako ve všem je velmi důležité rozpoznat lenost a nenechat se unášet pocitem, že „ono to nejde“. Někdy stačí jen začít.

Jak by měla vypadat denní rutina spisovatele? Kolik hodin denně věnuješ psaní?
Někdy se mi nejlépe píše ráno, jindy píšu vždy po příchodu z práce. Pak mě to chytne v noci a občas jsem celé víkendy zavřená v pokoji a pracuju. I přes doporučení a rady jiných autorů…

2  •—  Nemám žádný zaběhnutý stereotyp.

Čteš i jiné současné spisovatele?
Samozřejmě. Jsem zastánkyně myšlenky, že…

3 •— Autor by měl v první řadě číst.

Ono je to na tvorbě dost vidět – věřte mi, mnoho lidi mi dává číst své rukopisy. Nerozumím tomu, když se někdo chce stát spisovatelem a v životě přečetl jen dvě tři knihy, pokud vůbec. Proč to pak vlastně dělá? Já literaturu miluji. Miluju příběhy, textem vyjádřené myšlenky, možnosti, které mi to jako čtenářce nabízí. V neposlední řadě mě jako autorku zajímá, kam se literatura ubírá.

Jaké vlastnosti jsou pro začínajícího autora nejdůležitější?
Těch je hned několik:

4 •— Neměl by se bát po sobě škrtat.

5 •— Měl by se vzdělávat.

6 •— Měl by být všímavý.

7 •— Ve svých textech by měl hledat chyby.

8 •— Neměl by se vzdávat, ale…

9 •— Někdy je třeba být i patřičně sebekritický.

Úspěšná autorka Katarína Holetzová je dcerou právničky a policisty. A píše krimi. Náhoda?
Foto: Holetzova.com

Jsou podle tebe nějaké zásadní triky, jak si zajistit čtenářovu pozornost?
Určitě ano. Já například využívám vícero propletených dějových linií, postupné odhalování minulosti a nedůvěryhodnost postav, která čtenáře patřičně znervózňuje. Aktuálně se v beletrii často využívají krátké kapitoly a střídání vypravěčů. Hodně samozřejmě závisí na žánru.

Jak postupuješ u krimi při utváření příběhu? Vyvíjí se během psaní nebo je předem promyšlený?
Moje první dvě knihy byly detektivky – tam jsem si nedovolila nenechat nic náhodě. Při psaní druhé knihy Smečky jsem měla poctivě připravenou každou kapitolu, aby se indicie odhalovaly postupně a příběh gradoval tak, jak má.

Moje aktuální novinka, Zpráva od mrtvého chlapce, je psychologický thriller a tam už jsem si dovolila víc „uletět“. Měla jsem předem promyšlenou dějovou linii a pointu, ale některé věci se stávaly během psaní jakoby samy od sebe, a to mě fakt bavilo. Při psaní vždy začínám motivem, jelikož se věnuju zločinu. Proč by někdo jinému člověku ublížil nebo ho zabil? Ten motiv musí být velmi silný. Potom na něj navážu příběhem a později postavami, prostředím a tak dál.

Co je největší chyba, které ses jako spisovatelka dopustila? Na co by si měli dávat pozor začínající autoři?
Jak už jsem zmiňovala, zvykli si mě oslovovat lidi a posílat mi své rukopisy nebo žádat o rady. Je to běžné, stává se to většině autorů, kterým vyšly knihy ve větším vydavatelství. Když je text slabší, ptám se jich, proč vlastně píšou. Častá odpověď je, že se chtějí stát spisovatelem nebo spisovatelkou.

Později z konverzace vyplyne, že vlastně ani nečtou, ani nevědí, o čem přesně psát, nemají náměty, do psaní se vysloveně nutí a podobně. Jen jim přijde cool být spisovatel nebo vydat knihu. Nemám žádné právo někoho hodnotit, jen mi to osobně připadá zvláštní.

10 •—Napsat knihu je dřina.

Rozhodnout se pro tuto cestu, tento životní styl, stojí dost času a úsilí na to, aby někomu šlo jenom o status spisovatele, kterým se prezentuje na Instagramu. Takže začínající autoři, položte si pár otázek: Umíte psát? Máte o čem psát? A v neposlední řadě: Opravdu chcete psát?

Pokud jsi na otázky odpovídal(a) kladně, máme pro tebe ještě jednu: Co takhle si splnit sen s Pointou?

Kategorie: Průvodce autora