Koncem dubna proběhl v Praze už potřetí festival Comic-Con věnovaný hrám, filmům a seriálům, anime a komiksu nebo třeba kostýmům. Hlavně fanoušci sci-fi, fantasy a hororu si vychutnali tři dny plné setkávání s hvězdnými hosty, cosplay, hraní, promítání, workshopů a přednášek. Na letošním ročníku nechyběl ani autor Pointy TomB se svým komiksem V kanclu. Jak se na Comic-Con dostal a jaké z něj má dojmy?
Letos jste se akce účastnil nejen jako divák, ale i jako tvůrce, který byl pevnou částí programu. Jak se to stalo, kontaktoval jste sám organizátory, nebo oni vás?
Organizátoři kontaktovali mě. Věděl jsem, že se festival blíží, ale ani ve snu by mě nenapadlo, že zrovna V kanclu by tam mohl vystupovat jako zástupce českého komiksu. Takže po abnormálním úspěchu epizody o daňovém přiznání se nejspíš povědomí o komiksu rozšířilo natolik, že si ho všimli i organizátoři, a po několika vyměněných mailech byla ruka v rukávu.
Jak vypadala vaše příprava na letošní Comic-Con?
Musel jsem kontaktovat nakladatelství Pointa, aby mi prodali všechny zbylé knihy, co jim zbyly na skladě, a pak jsem zařizoval další prodejné zboží jako hrnky a trička, které už tak normálně mám k dispozici na webu V kanclu. To abych měl na svém stánku co nabízet vzhledem k tomu, že na rozdíl od ostatních zástupců českého komiksu mám na světě jenom jedinou knihu… Zatím!
TomB na svém stanovišti na pražském Comic-Conu. Zdroj: archiv autora
Na akci jste byl přítomný všechny dny. Jak to probíhalo na místě?
Měli jsme naši zónu hned v přízemí vedle hlavního sálu, v pátek kolem jedné jsme si rozložili svoje stanoviště a vzájemně se seznamovali, zatímco se trousili první návštěvníci. Pátek bych přirovnal k prvnímu dni v nové práci, kde neznáte prostředí ani svoje nové kolegy, ale postupně se atmosféra uvolňovala a začali jsme si to užívat. Největší frmol byl v sobotu, návštěvníci chodili kolem, jak v kostýmech, tak v civilu, zastavovali se u nás, a kdo chtěl, pokecal, něco si koupil nebo jenom tak přišel pro podpis nebo pozdravit. Během pátku a soboty jsme měli několik různých přednášek o komiksu. Tam jsem s ostatními českými tvůrci odpovídal na různé otázky moderátora nebo publika, ale všechno probíhalo velice uvolněnou a zábavnou formou, takže jsme se dost často smáli hlavně my na pódiu. Měl jsem celkem tři přednášky, kde jsem „účinkoval“, a zbytek času jsme strávili u svých stolů v komiksové zóně. Moc času nebylo, ale stihl jsem si celý objekt párkrát projít a nasát atmosféru. V neděli už byla cítit všeobecná únava, přece jenom od půl desáté dopoledne do jedenácti večer a druhý den znovu, to se na člověku podepíše, takže třetí den už byl hodně náročný pro všechny.
Jaká byla vaše očekávání před akcí a byla splněna?
Očekávání jsem pro jistotu neměl žádná, abych mohl být jenom příjemně překvapen.
Jak byste celkově zhodnotil letošní ročník z pohledu tvůrce? Jaké to ve vás zanechalo dojmy?
Z mého pohledu je škoda, že přednášky autorů nebo známých tvůrců ze zahraničí nemají dostatečnou propagaci na samotném místě, takže většina hostů ani neví, že zrovna v některém ze sálů něco takového probíhá. Děje se tam tolik věcí současně, že pokud si člověk sám nedá upomínku, leccos mu uteče. Všude je plno obrazovek, ale na nich je obrázek maskotky místo toho, aby tam třeba občas vyskočila informace, že za pár minut začíná někde něco zajímavého, hlavně pro lidi, kteří třeba nesledují program tak důkladně.
TomB na pražském Comic-Conu. Zdroj: archiv autora
Doporučil byste i dalším autorům účast na akci? Jaké vidíte hlavní přínosy (případně i negativa)?
Účast bych určitě doporučil, už jenom kvůli té atmosféře a kontaktům, které si člověk odtamtud odnese. Pokud máte rádi popkulturu, komiksy, seriály nebo film, určitě si to užijete. Já jsem získal cenné kontakty s ostatními tvůrci, které jsem třeba sledoval na sociálních sítích, ale osobně jsme se neznali, obnovil dlouho ztracené tvůrčí vztahy a zjistil, že příště musím vzít MNOHEM víc knížek.
Podíváte se i na další ročník, získala si vás akce?
Další ročník mě určitě zajímá, jak z pozice hosta, tak návštěvníka, protože letos jsem rozhodně nestihl všechno absorbovat tak, jak bych si představoval. To kvantum vjemů bylo tak obrovské, že jsem měl každý večer hlavu jak pátrací balon.
