Vydání knihy očima autorky. Na Amazonu to zvládne každý, ale v Česku na to musíš jinak

27. 3. 2020 — Čtení na 10 min

Od e-knihy ke klasice


Před pár lety jsem se rozhodla k odvážnému kroku – vydat svou první knihu, román Tokyo Story, vlastními silami. Jako začínající autorku mě k tomu přimělo obtížné shánění nakladatele a taky zkušenosti mé kamarádky, spisovatelky ze Spojených států. Co jsem se při tom naučila? A proč jsem nakonec šla i na český trh?

Text: Tereza Macková

Jakmile jsem se rozhodla, že chci knihu vydat, nastala fáze hledání informací a způsobů, jak na to. Vydat ji samonákladem, na to jsem neměla finance ani odvahu. Crowdfundingové portály byly u nás v Česku tou dobou ještě v plenkách a jejich využití pro financování nových knih úplně marginální.

Jako jediné schůdné řešení se tedy jevilo knihu vydat jen jako e-book. Ale český knižní trh je malý a ten s těmi e-booky ještě menší. Lidé tady stále preferují tištěné knihy a portály, které jsem našla a které prodávaly knihy nezávislých autorů, na mě působily nezajímavě, mnohdy až neprofesionálně.

Přesně v tu dobu došlo k setkání s mou americkou přítelkyní. „A proč tu knihu nevydáš přes Amazon? Je to hrozně jednoduché. Jen ji přelož do angličtiny – a je to,“ říkala mi tehdy. Co se zprvu zdálo jako šílený nápad, postupně v mé mysli klíčilo a rostlo, až jsem se rozhodla, že to přece jen zkusím.

Spisovatelský sen si Tereza Macková začala plnit těsně před třicítkou.
Foto: Šárka Kymplová

Veliký trh, ještě větší konkurence

Vydat knihu přes Amazon skutečně není technicky nijak náročné a udělat to může opravdu každý. Dostane se přes něj na obrovský trh, ke kterému mají přístup čtenáři z celého světa. Valná většina prodejů veškeré knižní produkce v USA probíhá přes Amazon (uvádí se sedmdesát až osmdesát procent), a navíc podle vhodně zvolených kritérií (prodej výhradně přes Amazon, dobře zvolená cena) může výnos z prodeje pro autora dosahovat až sedmdesáti procent z ceny knihy. To vše je velmi lákavé a s ostatními způsoby knižní produkce naprosto nesouměřitelné.

Ale všechno má svá „ale“. Jako první je třeba si uvědomit, že právě proto, že jde o tak veliký trh, je na něm samozřejmě i obrovská konkurence. Jestli platí, že Češi jsou národ grafomanů, tak ve Spojených státech to platí dvojnásob. Každý, snad opravdu doslova každý má v šuplíku nějaký ten nedopsaný román a být spisovatelem se tam těší velké prestiži. 

Avšak v prodejích na Amazonu člověk nesoutěží jen s knihami velkého zástupu nezávislých, takzvaných „indie“ autorů, ale též s předními díly světové literatury. Vydávají je velká nakladatelství, která nešetří obrovskými zdroji na reklamu a marketing. Na Amazon Kindle Store je v tomto okamžiku asi šest milionů knih a denně přibývají tisíce nových (některé odhady hovoří až o 7 600 nových e-knih denně). Jak se v tomhle množství neztratit?

Důležité je zaujmout čtenáře na první pohled

Publikování přes Amazon Kindle Store nemůže být jednodušší. Napíšeš knihu, nahraješ ji přes internet do systému (klidně i ve Wordu), vyplníš pár stran elektronického formuláře s údaji o knize, jako je žánr nebo klíčová slova, a je to. Je to zdarma, bez poplatků nakladateli, distributorovi, bez nákladů na tisk a podobně. Jejich systémy jen zkontrolují, zda jsou dokument a všechny doplňující informace, včetně například obálky, technicky v pořádku. Pokud ano, kniha je už za pár hodin online, k dispozici všem koupěchtivým čtenářům.

Jenže aby se k ní ti čtenáři přes množství dalších knih vůbec dostali, je třeba udělat víc než jen nahrát wordovský dokument. Zvláště v prostředí e-knih, kde si je zákazník nemůže vzít do ruky, prohlédnout a ohmatat. Fungují zde trochu jiná pravidla. Vše je o prvním dojmu, a rozhodující je tedy obálka a chytlavý název.

Vše musí vypadat naprosto profesionálně. Čtenář knihu vidí v zástupu dalších podobných titulů s obrázkem o velikosti palce a svému rozhodování, zda na ni klikne, nebo ne, nedá víc než jednu dvě vteřiny. Když máš štěstí a čtenáře zaujmeš, teprve knihu rozklikne a přečte si pár prvních řádek anotace. Jeho zájem to neprohloubilo? Informace zavře a „scrolluje“ v seznamu dál.

Obálka je tedy v úspěšnosti prodejů na Amazonu zcela rozhodující. Existuje ovšem velmi tenká linie mezi snahou být originální a nezapadnout mezi tisíce stejných titulů a nutností nezmást čtenáře a být na první pohled jasně čitelný, co se žánru a obsahu knihy týká. Velká míra kreativity a odklonu od „mainstreamu“ se zvláště v americkém prostředí moc nedoporučuje.

Nejlepší je věnovat nějaký čas rešerším a zjistit si, jaká je v daném žánru konkurence; co se prodává, jaké tituly a obálky jsou v žebříčku nejprodávanějších knih na prvních místech, jak vypadají anotace, ve kterých kategoriích jsou zařazeny, jaké mají recenze. Práce je to náročná, ale rozhodně se vyplatí.

„Na Amazonu je všechno o první dojmu,“ říká autorka.
Foto: mackovatereza.com

Autor je na všechno sám

Aby kniha působila profesionálně, je třeba si najít na spolupráci profesionální kolegy – překladatele (pokud si na její překlad netroufáš sám či sama), redaktora a korektora, grafika, a pokud nejsi technicky velmi zdatný(á), doporučuji i sazeče. Sazba e-knih se možná neřídí tak striktními pravidly jako u tištěných knih a většinu za tebe udělají počítačové programy, ale pokud nechceš trávit dlouhé hodiny zkoumáním toho, jak fungují, někoho si na to najmout ti může ušetřit hodně času i nervů.

V tomto bodě je nutné podotknout, že Amazon je pouze platforma k prodeji knih, nikoho z výše uvedených lidí ti nepomůže najít a zároveň ti nezkontroluje, jestli je práce, kterou odvedli, kvalitní. Autor je prostě na to všechno sám. Sám si vyjednává podmínky, sám zadává práci a též ji platí. Kromě toho musí napsat ke knize poutavou anotaci, vhodně určit kategorie, do kterých ji na Amazonu vloží, a klíčová slova (taková, která optimálně fungují v jeho algoritmech). I na tyhle práce je možné najmout si copywritera, ale pak už se náklady šplhají do nebeských výšin a je třeba zvážit, jestli se ti to vůbec kdy může vrátit.

Publikováním knihy to nekončí

Další věcí, kterou autor musí promyslet, než se rozhodne knihu prodávat na zahraničním trhu, je způsob, jakým ji bude propagovat. Bez promyšleného marketingu totiž její prodeje nijak závratné nebudou.

Je třeba zvážit, zda máš šanci v zahraničním prostředí oslovit nějaké influencery, blogy či magazíny, které o tvojí knize napíšou. Nebo znáš nějaké zájmové skupiny, které ti ji pomohou propagovat? Jak už jsem psala, v anglicky mluvícím prostředí vychází denně enormní množství nových knih a někoho zaujmout pro spolupráci je poměrně náročné. Jak se tedy lidé dozvědí právě o té tvojí?

O úspěchu a prodejích knihy rozhodují také různé mechanismy přímo na Amazonu – jak vysoko se objeví ve vyhledávání, jestli bude zařazena do pravidelných newsletterů, zda se čtenářům bude zobrazovat spolu s jinými zakoupenými knihami… K podpoře jejího „postavení“ slouží na Amazonu celá řada placených i neplacených nástrojů a pro obyčejného smrtelníka je (alespoň podle mě) takřka nemožné se v nich zorientovat. Každopádně platí, že pokud se tvoje kniha čtenářům nezobrazuje a v pořadí se propadla až někam dospod, nikdo si ji nekoupí.

Důležité je v této fázi získat i co největší množství recenzí, protože ty mohou potenciální čtenáře přesvědčit, že stojí za to si knihu od neznámého autora koupit. Nečekej, že čtenáři budou psát recenze sami od sebe, to se příliš často neděje. Je lepší mít už před vydáním připravený seznam lidí, kteří budou ochotni si tvou knihu přečíst a recenzi k ní co nejdříve po vydání vložit.

Na českém trhu je Tokyo Story od března. Vyšlo v Pointě.
Foto: Šárka Kymplová

Doma jsem šla jinou cestou

I když se vydání knihy přes Amazon v první moment jeví jako skvělá a jednoduchá cesta, pokud autor chce, aby byla úspěšná, je tento proces velmi nákladný a vyčerpávající.

Únava z celého procesu, ale též touha publikovat knihy v rodném jazyce mě vedly k rozhodnutí, že se do budoucna budu soustředit na český trh. Věděla jsem, že Tokyo Story budu chtít vydat v tištěné podobě, protože držet své dílo fyzicky v rukou je zcela jiný pocit než e-kniha na obrazovce počítače. A navíc už jsem nechtěla do vydání vkládat další peníze, protože návratnost je velmi pomalá a nejistá. 

Představa, že budu obesílat jedno klasické nakladatelství za druhým a čekat spolu se zástupem dalších českých začínajících autorů, se mi nelíbila. Jít cestou běžných crowdfundingových portálů se mi nechtělo. Pro mě jako pro člověka, který se v knižním prostředí nepohybuje a neví, jak nakladatelský proces funguje, tam byla spousta neznámých:

  • Jak bych si sama spočítala náklady na vydání?
  • Kde bych hledala spolupracovníky a tiskárnu?
  • Jak bych knihu následně distribuovala?

Proto jsem byla nadšená, že zatímco jsem se potýkala se svým anglickým vydáním, vznikla na našem trhu Pointa, která celý proces značně zjednodušuje. Autorům pomáhá prostě se vším od A až do Z – s crowdfundingovou kampaní, sehnáním kolegů pro spolupráci, nastavením marketingové strategie a propagace a následně i s kontrolou všech kroků před vydáním, zajištěním tisku i distribuce.

Autor už na to není sám a jakékoliv nejasnosti s nimi může okamžitě konzultovat. Jistě, velká část práce stále leží na něm a odměna z jednoho prodaného výtisku už není tak vysoká jako na Amazonu, ale protislužby, které za to dostane, jsou z mého pohledu více než odpovídající. Myslím, že pro autory, kterým se nedaří najít nakladatele nebo se z nějakého důvodu rozhodli jít jinou než touto tradiční cestou, je Pointa ideální místo.

Jestli budu chtít při vydávání své další knihy postupovat stejně, to zatím nevím. Ale vím, že ta radost a pocit štěstí, když jsem české vydání Tokyo Story poprvé držela fyzicky v rukou, za všechnu tu dřinu a námahu stály. A zkušenosti, které jsem při tom získala, stejně jako víru ve vlastní schopnosti, sílu a odvahu, už mi nikdo nevezme.

Inspiroval tě Terezin příběh? Zaregistruj se u nás jako autor či autorka – a začni tvořit vlastní knižní projekt.